neděle 29. prosince 2013

Výběr Baskicka - Peru 6:0 (report)


Výběr Baskicka přivítal v tradičním svátečním termínu další jihoamerickou reprezentaci, která stejně jako loni odjíždí s šestigólovým přídělem; po Bolívii to schytalo Peru. Poprvé se Euskal Selekzioa představila na novém San Mamés.

Pro většinu domácích fotbalistů zápas znamenal jedinou šanci obléci reprezentační dres a ukázat se místním fanouškům, hosté předvedli výkon naznačující dlouhý tah v proslulé čtvrti Casco Viejo předešlé noci. Bilbajské staré město totiž nabízí nekonečné množství barů, kterých flamendři běžně navštíví třeba 10 za noc (v každém skleničku vína Txakoli a místní "jednohubku" pintxo) a druhým den působí podobným dojmem jako peruánští fotbalisté ve včerejším zápase. (Přes řadu zkušeností z pražských hospod autor článku nepamatuje intenzivnější zkoušku zažívacího ústrojí, než kterou zažil právě v inkriminované oblasti.)

Sestavy:
Euskal Selekzioa: Iraizoz (53. Zubikarai); Iraola (46. Oier), Ansotegi (46. Ekiza), Íñigo Martínez (46. San José), Aurtenetxe (46. Balenziaga); Iturraspe (46. Illarramendi), Beñat (53. Markel); Xabi Prieto (46. Susaeta), De Marcos (53. Toquero), Roberto Torres (46. Ibai); Aduriz (46. Agirretxe)

Peru: Delgado (46. Penny); Walter Vílchez (57. Gambetta), Ramos (46. Merin), Balbín; Cruzado, Oscar Vílchez, Advíncula (83. Rafael Farfán), Yotun; Bazán (74. Céspedes), Benavente (86. Aparicio); Chávez.

Góly: 12. Aduriz, 22. Roberto Torres, 40. Aduriz, 48. Agirretxe, 52. Agirretxe, 80. Susaeta.

Oba týmy se musely obejít bez svých nejzvučnějších jmen, ať už to byli Javi Martínez, Xabi Alonso, či Iker Muniain, na druhé straně např. Claudio Pizzaro, Jefferson Farfán nebo Juan Manuel Vargas. Přestože Amorrotu a Etxarri postavili do obou poločasů dvě odlišné jedenáctky, míra jejich dominance na hrišti byla srovnatelná. Hosté dokázali hrát vyrovnanou partii jen přibližně prvních deset minut, poté jak kdyby ze hřiště odešli zpět do barů.

Ve výborné formě hrající Iturraspe si s Beñatem přivlastnil střed hriště, ačkoliv většina nebezpečí vznikala na krajních trasách Iraola – Xabi Prieto a Aurtenetxe – Roberto Torres. Poslední jmenovaný prožil pozoruhodný debut v zeleno-červeno-bílé trikolóře. První gól padl po jeho povedeném centru na volného Prieta, jehož střela do tyče se odrazila k nehlídanému Adurizovi. Poté se hráč Osasuny prosadil sám, když uklidil do sítě naivně odvracený Iraolův centr a na třetí gól přihrál Adurizovi díky vlastnímu nepovedenému pokusu o střelu. Útočník Athleticu z úhlu přeloboval gólmana a 9. gólem upevnil své vedení v historické tabulce střelců moderní historie baskické reprezentace.

V druhém poločase se změnila celá domácí jedenáctka, ale nikoliv obraz hry. Peruánský obranný cirkus si na začátek druhé půle připravil dvě vrcholná představení. Nejprve po chytré Illaramendiho přihrávce za obranu nechal tři osamocené hráče soupeře před vlastním brankářem a následně si mohl Agirretxe intimní setkání mezi čtyřma očima zopakovat, jelikož se hostující zadáci zřejmě oddávali hře na schovávanou. Krátce poté se nový San Mamés dočkal i největšího hrdiny – lehendakari, prezident, GT2, jak chcete – ani Messi, ani Agüero, nýbrž Gaizka Toquero. Hráč, který své technické nedostatky nahrazuje 1000% nasazením ani tentokrát nezklamal a dokonce se snažil kolegiálně útočníkovi Errealy připravit hattrick, ale ani jeden z jeho tří povedených centrů na Agirretxeho neskončil gólem. Skóre tak uzavřel Markel Susaeta po akci beka Osasuny Oiera Sanjurja.

Střetnutí opět doprovodila demonstrace za oficializaci baskické reprezentace, a toto téma je vděčným i pro místní média, která se jinak potýkají s okurkovou sezónou. Těžko si však představit, že se Euskal Selekzioa dočká jiného statusu, jestliže bude své zápasy hrát jen jednou ročně, navíc v takto nenápadném termínu. 6-0 je nejvyšším vítězstvím moderní historie baskické reprezentace, jež se včera prezentovala vysokým pressingem, převahou a evidentní chutí do hry. Právě díky odhodlanosti a bojovnosti by podle mého názoru mohla potrápit i nejlepší světové výběry, zvlášť pokud by nastoupila v nejsilnějším možném složení. 

Nehledě na současnou formu, papírově nejhvězdnější sestava by vypadala následovně:
Iraizoz; Azpilicueta, J. Martínez, I. Martínez, Monreal; Arteta, X. Alonso; X. Prieto, Herrera, Muniain, F. Llorente

Náhradníci: Ruffier, Illaramendi, Iturraspe, Aduriz, Agirretxe, Ekiza, Beñat, De Marcos, M. Rico, Susaeta, Toquero, ad.

11 komentářů:

  1. Takove dobre soubor becek, co nemaji na spanelskou repre a chteli by si zacutat :p Ale potrapit by dokazali urcite hodne statu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tak ona by se baskická jedenáctka ze španělských reprezetantů poskládat dala, jenom s brankářem by možná byl trochu problém, tam by přinejhorším musel stačit reprezentant Francie :)

      Vymazat
    2. Ja myslim ze v klidu, do brany pujde Kepa

      Vymazat
    3. to jo, ale než se dostane do seniorské reprezetace Španělska, tak to to ještě nějaký čas zabere

      Vymazat
  2. paradni report :D aduriz tradicne valec jako prase, neda se svitit :)

    OdpovědětVymazat
  3. Aj keď som to navrhovala, neverila som, že sa to fakt objaví :-), ale dobrééé, aj krčmové ťahy :-)
    Na toho Roberta Torresa som sa chcela už včera opýtať, tak bodaj by mu to išlo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. jj ja ho taky moc neznam...prekvapilo me ze byl vubec v zakladu..chvilema mi prisel trochu premotivovanej, z cehoz pramenily nepresnosti, ale nakonec byl u vsech tri golu :)

      Vymazat
    2. on hrál dlouho za béčko Osasuny, letos se konečně prosadil v áčku a docela se mu daří

      Vymazat
  4. pěknej report, pak že to nepůjde :D

    OdpovědětVymazat
  5. tak taková událost mě přinutila se tu opět po čase vyjádřit :) Baskicko je válec a Mundial už se nemusí hrát, pošlete trofej rovnou tam, kam patří :D

    OdpovědětVymazat